Střepy, střípky :)

Tak zase jednou šampion usnul celkem brzo, máma si přisedla, takže zase můžem vyplodit nějakej ten střep z rodinýho života :)

A nejen ze života - v pondělí se nám totiž podařilo vysklít dveře na balkon. Nojo, holt průvan je průvan a zub času se na milejch dveřích vyřádil... Každopádně včera (i.e. v sobotu ) sklenář dveře zasklil, takže už nám do kuchyně netáhne.

Ale zas to tam táhne Šimiho, a to tak, že velmi. Má větší orientační nesmysl než my dva s mámou dohromady, takže téměř vždy, když se nabaží hraček, jde (dobře, zatím ještě leze) do kuchyně zkontrolovat, co tam dělá máma, Eliška, nebo kdokoliv jiný :)

A když říkáme leze, tak blesk je jeho pomalejší brácha! Je fakt ukrutně rychlej, a to přesto, že za sebou tahá jednu nohu - babička tomu říká "Meresjev" :-) Tehnle styl si vypiloval na soustředění ve Veselí, tamní prostředí k lezení přímo vybízelo - všude je to děsně daleko :-)

Když se k Meresjevovi přídá ještě Eliška, vypadá to chvílema jako když se honěj dva hladoví tygři. Koušou totiž oba stejně - Šimi v počtu zubů Elišku skoro dohnal (už má čtyři! :) Ale zase se oba brzo ulítaj, takže je pak chvíli (cca 5min) klid...

S těma zubama už teď šampion moh' změnit styl pojídání křupek - už je nežužlá, ale kouše! Máma to nazvala styl "Azore, trhej!" :) Strčí křupku do papuly, stiskne tesáky, vší silou zatáhne a ve chvíli, kdy křupka povolí, praští se hlavou o sedačku a rukou si udělá epesní modřinu na stehně (jasný, takhle horký to není, už to má vychytaný :-)

Taky se Šimi profiluje jako výrazně společenskej tvor. Jak vidí nějaký mimino, okamžitě se na něj sápe. Následně se mu zahákne za krk, vlepí francouzáka (v jeho podání rafanec kamkoliv na obličej :) a oslintá rukávy :-) Jo, a samozřejmě v rámci miminovský výpůjční služby zkonfiskuje dudlík nebo hračku - co je zrovna po ruce... A jelikož všechno ochutnává, aktivně se tím imunizuje, což jako zodpovědný rodiče samozřejmě vítáme a všemožně podporujeme :-)))

No, došla nám inspirace, takže zas někdy příště napočtěnou... :)