Tulení rodina slaví čtvrt roku!

Mno jo, už je to tak, od Tulení svatby utekly už tři mesíce! To je fofr, že jsme se ani nerozkoukali!

Teď se taky dovídám, že máma tulenice má chuť na polárkovej dort. Na kyselou okurku se šlehačkou ale prej chuť nemá, takže Tuleni jsou zatím ještě dva. Ale znáš to - nevíme dne ani hodiny, kdy na tu okurku se šlehačkou dostane máma chuť :) Jo, jen tak pro pořádek, táta má chuť jen na ten polárkáč :)

Zima už tady u nás začala, i nějakej ten sníh napad (teda, teď se někam zase poděl). Naší fretčí slečně se sníh děsně líbil, rochnila se v něm s neskrývanou rozkoší; teda do tý doby, než jí začaly studit tlapky, pak už se jí tolik nelíbilo.

Taky jsme trochu modernizovali akvárko - koupili jsme rybičkám teploměr a topení, takže už jim není zima a neomrzaj jim ploutvičky. Po pravdě, mě to neustálý vysekávání díry do ledu už taky nebavilo! :)

Mno, a teď mě opustila Múza (šla připravovat ten polárkáč), takže asi přestanu psát (mno, hlavně mám chuť na ten polárkáč, že jo! :)